Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Děsivé hlubiny internetu - Crossover

Sobota v 12:45 |  Koš

Děsivé hlubiny internetu - Crossover




Druhým tématem, které jsem vybrala pro tuto sérii článků "Děsivé hlubiny internetu", jsou crossovery. Toto téma mi naštěstí nezpůsobuje takovou bolest hlavy jako například FanFiction, protože není až tak rozebírané, ale nějak mi přišlo logické ho do těchto článků začadit.

Zde tedy vybraný komentář, který jsem na toto téma napsala:



Komentář:


Crossovery, kapitola sama o sobě, o niž bychom se mohli bavit celé hodiny a hodiny.

osobně crossovery mám docela ráda a píši je, myslím, v hojném množství, i když ne vždy tomu tak bylo. Dříve jsem je pokládala za jedno z těch nejnižších témat ve ff pro snadnost vymyšlení zápletky a tak. Skutečně ještě dosud mám pocit, že je to asi to nejjednodušší, co se tak dá vymyslet, ale našla jsem v tom jisté zalíbení a přiznejme si, že jsou nižší věci jako například mary sue, nebo povídkové porno.

Problém s tak říkanou "originalitou děl" není vlastně problém jenom crossoverů, ale fanfiction obecně. Jde o onen podle mě dětinský pohled na ff: "Fanfiction je vykrádání postav a světů jiného autora." "Fanfiction píší lidé, kteří neumějí si vymyslet svůj svět a postavy." Pohled, jenž často opomíjí faktor, že autoři ff musí operovat s cizím materiálem, znát velmi dobře něco, co nepřišlo od nich, což ne vždy může být to nejjednodušší. Jde o to, že když už jsme se dopustili onoho "hříchu" vypůjčení si něco od jednoho autora, proč toho nenapáchat ještě víc? (Když už, tak už…)

Podobně jako u celé problematiky ff, kdy jsou autoři oproštěni od nutnosti vymýšlení celého fikčního světa postav a tak, ale zato musí velmi dobře znát to, co si vypůjčil od někoho jiného, tak u crossoverů je něco podobného. Každý fanfom má svoji charakteristickou chuť, barvu, melodii, nebo jak tomu chcete říkat a může být těžké dva fandomy sloučit a přitom ponechat u obou jejich charakter. Další věc, která mluví v prospěch crossoverů jsou autoři, kteří sami dělají crossovery různých svých děl, velké společnosti, které drží autorská práva na více než jedno populární dílo, jako je třeba Marvel, míchá je sem tam dohromady a tvoří věci, jako jsou ku příkladu Avengers.

"Existují fandomy, které k sobě vyloženě nejdou, nebo naopak - takové, které k sobě vážně jdou, doplňují se a podobně?" To je podle mě docela těžká otázka. Já osobně jsem zatím nenarazila na nějaké dva fandomy, které jsem chtěla smíchat dohromady, a nešlo by mi to. Také podle toho kolik toho je na www.fanfiction.net a jaké věci lidé tam jsou schopni dát k sobě, bych skutečně řekla, že lidská fantazie je opravdu nekonečná. Je však fakt, že námět crossoveru na nějaké dva určité fandomy člověka napadne okamžitě, hned a u něčeho by se člověk musel déle zamýšlet. Člověk podle mě může snadno dát k sobě nějaké fandomy, co mají něco společného. Může využít stejného žánru, tématiky, herce, který hraje v obou seriálech… Nebo může autor založit crossover právě na odlišnostech. (Postavy z normální detektivky jsou celé zmatené, když se najednou setkají s nadpřirozenem.)

Mě osobně se třeba líbí v poslední době kombinace Supernatural (Lovci duchů)/Criminal minds (Myšlenky zločince), ale nevím, jestli je to tím, že to k sobě vážně jde, nebo protože to píše má oblíbená ff autorka… protože když je dobrý autor, je opravdu jedno, jestli píše fanfiction, crossovery, nebo "originální tvorbu".






 

Poezie Pauly Nancy Millstone - Neodcházej

15. ledna 2017 v 12:15 |  Moje povídky

Neodcházej


Toto je sen, pouhý sen,
tak se probuď jen,
tak prosím neplakej
osud může být ledajakej.

Svět je velmi krutý,
ale nikdy chudý.
Otevři své krásné oči,
ať mé srdce poskočí.

Poté spolu po boku,
odoláme bez šoku.
Ne vždy budeme se smát
a po smyslu budeme se ptát.

Budeme si svojí oporou,
tak neříkej mi dobrou,
probuď se a neodcházej,
život jinak by byl prázdnej.







Děsivé hlubiny internetu - FanFiction

8. ledna 2017 v 21:30 |  Koš

Děsivé hlubiny internetu - FanFiction



V děsivých hlubinách internetu, neustále narážím na několik témat, ze kterých se mi dělá doslova boule na mozku. Tyto témata jsou neustále omílaná dokola a dokolečka v různých článcích a diskuzích, a má maličkost se občas neudrží a čas od času, se k těm zhovadilostem, které jsou lidi schopni vyplodit, musím vyjádřit. Dnes jsem se rozhodla, že se s vámi o pár těch mých komentářů a názorů na některé tyto věci podělím v rubrice koš. Nedělám si žádné ambice, že by to pomohlo k nějaké vyšší osvětě. Zaprvé nemám žádný patent na rozum a zadruhé ze zkušenosti vím, že v dnešní době lidé jen tak svůj názor na nějakou věc nezmění… rozhodně ne díky jednomu mému hloupému článku. Avšak daná situace mě již tak dlouho štve, a mám z ní tak děsivý bolehlav, že se jednoduše potřebuji svěřit.

Prvním tedy tématem, které jsem zvolila je FanFiction a neustálé zadupávání této tvorby do země v neději, že… nevím, asi někteří lidi doufají, že to jednou zadupají až do samotného pekla.

Zde tedy dva vybrané komentáře, které jsem na toto téma napsala:


Komentář 1.


Kategorie Fanfiction je tady dost často pošlapávána a označována za takříkajíc "méněcennou", přitom žádná kategorie, nebo žánr nejsou sami o sobě špatné a je těžké to napsat, pokud to neumíte. Na FF se spousta lidí dívá skepticky, tvrdí, že je to, takříkajíc krádež, nebo že je to velmi jednoduché, když spisovatel nemusí vymýšlet svůj vlastní fikční svět a postavy, přitom opomíjí fakt, že se musí autor FF vžít do světa a postav někoho jiného. V tomto směru je tedy tato práce spíše podobná nějaké herecké přípravě než tomu, co dělá spisovatel. Je to jiné, ale rozhodně to není lehčí. Také je zvláštní jako se v různých dobách na tuto kategorii nahlíží. Fanfiction bychom mohli říct, že jsou tu již od počátku, a ne vždy na tuto tvorbu bylo nahlíženo, jako na méněcennou nebo podřadnou kategorii, v dnešní době je však kladen často důraz na originalitu (a to možná právě proto, že již bylo tolik vymyšleno, že není jednoduché přijít s něčím skutečně novým). Někdy ovšem originalita a svoboda může přijít s jistým omezením v těsné předem dané kazajce. Pokud zavřeme oči, můžeme se někdy lépe soustředit na hmat, čich, sluch a chuť.


Komentář 2.


Já sama se musím přiznat, že v hojné míře čtu i píši FF, takže pohled na toto téma mám možná malinko osobně zkreslený. Je pravdou, že většina těch, co FF píší, jsou mladí nezkušení autoři. Podle toho to také vypadá. Projektují se do hlavního hrdiny, aby mohli zažívat, to co v běžném životě nemohou. Nezajímají se a netrápí je pravopis. Říkají, že to co je důležité je obsah, ale ve skutečnosti ani jim o ten obsah nejde. Nemají téma, nemají plán, nemají premisy. Svým dílem chtějí jen chvíli snít, co by chtěli dělat, kým by chtěli být. Na tom není nic špatného, ale není to něco kvalitního ke čtení. Můžou se však vypsat. Každý autor má své začátky a každý autor se z toho po nějaké době může dostat. V tom jim internet a komentáře čtenářů můžou pomoci. To však píši jen o začínajících autorech, to jestli píší FF, nebo "originální tvorbu", to nijak neovlivní, jen většina z nich píše FF, protože se jim to zdá lehčí.

Neházejme však pisatele FF do jedné škatulky, mohou být mezi nimi i zkušení autoři, někdy i skuteční spisovatelé. Touha po "rozšiřování pověsti a známého díla" tu je již od pradávna. Proč myslíte, že máme tolik různých verzí téhož mýtu? Pokud si FF definujeme jako dílo vycházející z jiného známého díla od jiného autora obsahující stejné hrdiny, nebo fikční svět, mohli bychom říct, že jistým způsobem knihy o Jamesovi Bondovi, které nenapsal Ian Fleming, či knihy o Sherlocku Holmsovi nepocházející z rukou Sira Arthura Conana Doyla, jsou FF. Nad však takovými díly bychom si možná stěží dovolili ohrnout nos.

FF není jen ubohým okopírováním fikčního světa a postav. Může to být poklonou, holdem úspěšnějšímu a krásnému dílu jiného autora, napsané z chuti po delší době strávené s tímto dobrým dílem. Autor FF nemusí jen přidávat další děj. Jeho vkladem je také forma, ve které se tuto povídku rozhodne napsat, může také přidat téma, myšlenku, nebo ještě více rozvinout téma, či myšlenku které mužem nalézt v předloze. Když bych však opomenula všechno toto, pak je tu ještě jedna otázka: Skutečně si myslíte, že se dá napsat něco "originálního", jako opravdu originálního? Jak moc se naše "originální" charaktery postav, nebo náš hrozně "originální" fikční svět, popřípadě "originální" příběh, blíží jiným známým dílům? Skutečně, musím konstatovat, že pro mě je snad větším utrpením číst něco, co se tváří jako originální povídka, ale už jsem takových podobných četla nejmíň deset, než když čtu příšernou FF, která aspoň svůj zdroj přizná. Inspirujeme se od jiných v představivosti, obraze, v jazyce, formě díla a někdy i v myšlence, ať chceme nebo ne, vědomě i podvědomě. Osobně preferuji to vědomé, kdy to na rovinu přiznám a můžu s tím operovat, pohrávat si s tím i se proti tomu vymezit. Je hodně toho, co již bylo napsáno, je těžké přijít s něčím novým. Někdy mám pocit, že ať napíšu cokoli, vždy bude nějaké dílo, které se tomu bude podobat, avšak zjistila jsem, že ne vždy být originální znamená mít úplně jiný pohled, někdy je to také o tom, umět ukázat v čem je jiný.

Ve zkratce nezáleží tolik, jestli se jedná o FF či nikoli, záleží vždy na autorovi.


Pokud vás tento článek zaujal, doporučím vám si přečíst ještě i tyto dva články: "Kreativita, nikoli krádež" ( http://www.advojka.cz/archiv/2015/23/kreativita-nikoli-kradez ) a "Small Council: Is George R.R. Martin justified in being against fanfiction?" ( http://winteriscoming.net/2015/12/11/small-council-is-george-r-r-martin-justified-in-being-against-fanfiction/ )





 


I am Hit-Girl!

3. ledna 2017 v 13:24 |  Překlady/Translations

I am Hit-Girl!



So what, she hasn't sexual intercourse with anybody, no one kissed her, she didn't care about clothes, makeup, and who knows what else, she didn't care about what normally girl of her age to be interested. But she could be a great fight, he knew how to shoot a gun. She could discern evil a wide berth, knowing what is pain and how cruel the world can be. Being an adult doesn't mean someone fuck, drink alcohol and not have to obey their parents, it means have worry and responsibility, not only about myself, but often times even over others, it means to take things that you do not want, and making tough decisions with all the weight that belongs with it. Being adult means every moment to fight for a better life and be as strong as you can, because it is not for the weak. She already knew how bad the world is, but the world did not yet know that she had already become an adult.

Marcus wanted to have from her his obedient little girl…

Your father was like a brother to me. He was a great cop and a hero. But Big Daddy - that was not your father. Okay? That was someone who robbed you of your childhood. And this... Hit-Girl. That's not who you are. You are Mindy Macready, and you're just starting high school. I understand that you don't know who that person is yet, but you will. You just gotta try.

Brook her pet…

That - that is who you are, Mindy. You may not dress like us or talk like us, but when it comes to boys we're all the same. Twilight, Channing Tatum, Union J... it's biology, bitch. Don't fight it. I want to give you a chance most of the girls in school would kill for. Don't you want to walk out the door knowing everyone worships you?

Dave only knew who she was and he wanted her as partner to fight crime.

"Why? You're smart, beautiful, funny you can do anything but most importantly you're Hit Girl… whether it's make up or a mask, it's who you really are.

My “crazy” family

24. prosince 2016 v 15:22 |  Obrázky

My "crazy" family



K Vánocům jsem se rozhodla, že vytvořím legrační portrét každého člena naší rodiny. Doufám, že až to uvidí, tak ještě budete mít svoji "neznámou umělkyni"...

















The unexpected guest

24. prosince 2016 v 14:53 |  Překlady/Translations

The unexpected guest



It had been a week since John Winchester is back from the dead and he was so very surprised and he was a little scared, when he heard what his sons had to go through, and he haven't heard the half of it, given that Sam and Dean quite afraid of what would occur, when he found some things, to which the brothers weren't proud. They failed to say about Sam and his dependencies on demon blood, that Dean was in hell and purgatory, they didn't mention apocalypse, problem with leviathans, or that they have friend from the sky, because they believed that their father didn't understand it. Fatal error!

This day, like every day, John got up early in the morning, as it had been since the war. Guys still were sleeping after yesterday's hunt; he went through bunker to the kitchen to do something for breakfast. But when he came to the main hall, he found, that he wasn't awake himself, so as he initially thought. There on one chair at the table a man sat, John estimated, that he was a few years older than his sons. He had tousled hair, pale skin, wearing a suit with a blue tie, casually tied around his neck and old threadbare trans coat. On the one hand he didn't look like a hunter, on the other the stranger did not deny the soldier in him, that John was able to identify at a glance.

John frowned. None of the boys mentioned that they were waiting for someone, on the contrary they claimed him, that no one knows about this fortress, not even any of supernatural creatures, but this guy obviously not only knew, but he didn't need ask his boys for permission to enter, he had the keys, and acted here at home. He was lying there in his chair and looked in one of the Dean's porn magazines with a certain fascination, as if it were a work of art, which he are struggling to understand. He looked quite yet ... John didn't know how to call it, inhumanly?

"Why do people actually wearing clothes, and when they wear it, they consider it far more appropriate than when they haven't it? Nonetheless Father created them naked, it would be natural..." the man said, and that was the last straw. No sooner he couldn't say the whole idea to John, before John grabbed his tie and slammed with him against the nearest shelf with books.

"You're not a human!" It wasn't a question but a statement.

"Yes," he said, or rather the creature replied calmly.

"Who you are? What are you doing here? How did you get here?!" John shouted furiously.

"My name is Castiel and I am good friend of your two sons," Castiel said, and that, he is an angel, would rather missed. After all he had seen, what his brothers are able to, and for what he himself was responsible, he was ashamed of his race. However, John still wasn't satisfied with his answer.

"A friend of my sons, friend of my sons, friend of my sons!" he repeated over and over, spat out each word. "No, it isn't possible!My sons would never... never would have teamed with someone like you! They wouldn't betray me in such a way! I trained them very well, they are too good ... better than me!" John shook his head.

Castiel sadly lowered his radiant blue eyes down to his patent leather shoes. "Yes, I am not as good as them, but I love them just like you ... and so as you I would do anything for them."

Poezie Pauly Nancy Millstone - Na pomezí války

24. prosince 2016 v 14:39 |  Moje povídky

Na pomezí války



Za dvě dvanáct,
historie se má opakovat.
Z nebe spadne granát,
kam před budoucností se schovat?

Když ujme se moci diktátor,
když ti dobří zavřou své oči,
v zemi začne růst zhoubný nádor,
který v nečekané chvíli zaútočí.

Já většinou nepletu se do politiky,
teď však nikdo nenapsal o tom řádku,
ale i já bez žádné složité matematiky,
vím, že to, co se děje, není v pořádku.

Řekla bych, že po tom všem,
člověk přeci najde v sobě lidskost,
jaká je to jen mýlka, jen bláhovým snem,
člověk ve svém srci chová snad jen zlost.

Budoucnost se odráží v minulosti.
Obávám se, že zánik nebude práce vogonů,
a to mi dělá tuze obrovské starosti,
že naše tupost je ještě větší v řádech trilionů.






A je to tady… Vánoce 2016

24. prosince 2016 v 12:22 |  Koš

A je to tady…

… Vánoce.



Ahoj, ach ano, už jsou zase tady... a i já se svojí obvyklou básní.
Všem přeji šťastné a veselé, ať pod stromeček dostanete, to co jste si přáli a ještě pár blbostí navíc, hodně zdraví, štěstí a lásky.


Merry Christmas 2016 by jajafilm




Upracované Vánoce


Zajdu si do Městské knihovny,
dřív než všechny pobočky jsou zavřeny,
a pak rychle domů balit dárky,
protože jsou už zase ty svátky.

Ze zahrádky máme tentokrát stromek,
který až z chalupy nám táta dovlek.
Je to ovšem tuze škaredé koště,
ale nemluvme o něm sprostě.

Musím také poslat semestrálku,
ze které ještě nemám ani čárku.
Též bych neměla zapomenout na čtenáře
však zvednou mě na duchu jejich komentáře.

Poezie Pauly Nancy Millstone - Příšera z koše

22. prosince 2016 v 17:20 |  Moje povídky

Příšera z koše


Z koše útočí potvora
a já jsem její potrava.
Ne, nesmějte se, to není sranda.
Je to pouze jen a jen pravda.

V koši příšera se narodila,
z toho co jsem já vyhodila.
Oh, pomoc, pomoc teď mě sežere,
své tesáky do mé kůže zaryje.

V koši monstrum spokojeně žilo
a já nevěděla, proč se tak stalo,
přesto všechno mě samotnou to pozřelo.



Celozrnné sušenky

14. prosince 2016 v 11:39 |  Recepty

Celozrnné sušenky



Seznam ingrediencí:

1 hrnek hladké mouky
1 hrnek celozrnných vloček
1-2 ks vejcepůl balíčku kypřícího prášku
(1 lžička jedlé sody)
+ oříšky, rozinky, med, skořice, kokos

Postup přípravy receptu:

Nejdříve smícháme kypřící prášek s hladkou moukou a pak v misce vše ostatní (bacha nelekněte se, půjde to ztuha). Poté z těsta upatláme placičky, které dáme na vymazaný plech a strčíme do trouby 180 °C. Pečeme zhruba 15-20 minut.

Kam dál