Otec
1. listopadu 2013 v 15:14 | Moje povídkyKomentáře
Boha! Řekni, že to byl vážně bůh, protože s tebou mohl mít ten Bůh klidně za rohem modrou budku...
A já zase nechci skončit u nějaké šílené konspirační teorie.
[1]: Nop, několik fanoušků Doktora tvrdí, že náš Pán času je jistým způsobem vyobrazení takového nějakého moderního Boha a několik postav to o něm v samotném seriálu tvrdí, i když on sám to nesčetně krát popřel.
Podle mě to závisí jen a pouze na tom, jak si člověk Boha definuje. Bytost jakkoli mocná, je vždy konečná a je Bohem stejně, jako ty či já. To co je vše obývající, nepřekonatelné, vše prostupující, všemohoucí a tak dále, je právě to samo je, sama existence. V to více méně věřím, ale to je tak trochu na jinou diskuzi...
Dobře, dobře, přestanu "doktorovat" a zaběhnu teď k jinému dalšímu fandomu, i když náš hrdina bude mít také tento titul (a ne, nebude to Spencer).
Jinak samozřejmě dál budu pracovat na Lhářích...
PS: Děkuji moc za komentář a přečtení ![]()
To jsem tak nějak nepochopila, Doktor přece není Bůh, tak jak by mohl být Castielovým otcem? Nebo si to Castiel jen myslel, že je to Bůh, ale byl to Doktor? A hádám, že tak stříbrná věc je klíč od TARDIS ![]()
[3]: No Scrat, právě jsi našla svatý grál této povídky. Je Doktor Bůh, či ne? A jestli není, tak jak to, že si Cas myslel, že je jeho otec? Byl to vlastně Doktor? A co ta stříbrná věcička klíč, šroubovák, či něco jiného?
Kraťounká povídka, pár vět a v mozku člověka exploduje bomba, jak se snaží vyvodit z toho mála, co to k čertu bylo.
No, a jestli je Doktor Bůh jsem se již vyjadřovala.
Myslím, spisovatel není jediný, kdo povídku tvoří, není-liž pravda ![]()