Špatné dny Johna Watsona - Neděle
24. prosince 2013 v 13:25 | Moje povídkyOhlušující salva kulometů proťala vzduch. Skočil jsem za rozbořenou zeť a čekal, kdy budu mít šanci to oplatit.
"John, John, Kapitáne!" začal na mě někdo křičet. Nechápal jsem to. Proč křičí? Proč tak zděšeně? Neznělo to, že by ten někdo potřeboval pomoct, ale člověk nikdy neví. Rozhlédl jsem se a spatřil, že všichni hledí na mě, třeští na mě oči, a to už ke mně někdo z nich přiběhl a ptal se, co má dělat. Co má dělat? Co má dělat s čím? Dostal jsem dost špatný pocit.
Podíval jsem se na místo, kde ukazoval a kam všichni zírali. Uniforma pomalu do sebe vsakovala rudou tekutinu a já až teď pocítil prudkou bolest v rameni. Střelili mě. Postřelili mě, postřelili doktora a široko daleko nikdo jiný od kumštu než já nebyl.
AN: Ahoj, toto byla původně plánovaná poslední kapitola, nicméně když jsou ty svátky, vzhledem k oblibě této série a tomu jak mě bavilo psát tyhle kratičké povídky o Johnovi, nechtěli byste pokračování, tentokrát však ze dnů, kdy náš hrdina již byl se Sherlockem? Neříkám, že by bylo hned, trvá něco vymyslet, vytvořit koncept a napsat, ale zeptat se můžu. :-)
Já už se na téma "Sherlock v Johnově životě" vyjádřila, takže sem s nimi.
Kdyby to byla vážně poslední kapitola, tak bych moc nadšená nebyla. Přeci jen John je někdo, koho se jen tak zbavit nedá. Proto ho máme všichni rádi a většina lidí v něm vidí to co v něm vidí, ne?