Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Červenec 2014

SPN - Don Pedro von Poltergeist

28. července 2014 v 16:29 Moje videa

Don Pedro von Poltergeist

Tak po dvou letech jsem zase zavzpomínala na staré časy střihání blbůstek. Tentokrát jsem se vrhla ne na AMV, ale na nějaké music video na hrané seriály, přesněji na americký seriál Supernatural, a protože mám hrozně ráda českou skupinu Kabát, tak jsem to splácala dohromady. Jak se mi ta splácanina povedla posuďte sami.



Hey Brother

26. července 2014 v 0:07 Moje povídky

Hey Brother



Hey bracha, není místo, kam bych za tebou nešel.
Hey bracha, není věc, kterou bych pro tebe neudělal.
Hey bracha, jsi jediný člověk, kterého mám.
Hey bracha, tak se neopovažuj mě opustit.

Hey bracha, vězení, zkorumpované monstra, peklo, magie nebo i smrt…
Hey bracha, není nic, co by nás zastavilo, pokud budeme spolu.
Hey bracha, dám svoje vědomosti, svobodu, život i duši za tebe.
Hey bracha, ty se však o to nepokoušej, pokud by tě to stálo to samé.

Hey bracha, jsem rád, když se navzájem pošťuchujeme.
Hey bracha, jsem rád, když se usmíváš.
Hey bracha, jsem rád, že tu jsi pro mě.
Hey bracha, jsi pro mě vším…
i když mě někdy děsně štveš.

Hrabě Káčula - Dračí vejce

22. července 2014 v 10:24 Moje povídky

Hrabě Káčula



Dračí vejce

Kdesi daleko a dávno, když ještě vládly na tomto světě starodávné síly čar a magie, za časů králů a knížat v zemi jménem Bohemia jednoho rána za časného slunka prvních paprsků dva hloupí sluhové, pracující na zámku, našli překvapivou věc. Bylo to bílé, bylo to velké, bylo to těžké, bylo to oválné a hlaďoučké, jako ten nejuhlazenější oblázek z řeky. Bylo to vejce obřích rozměrů.
Hloupí sloužící, kteří ho našli na jedné ze skal v zahradě na zámku hraběte Káčuli, se jmenovali David a Petr. Byli to nerozluční bratři dvojčata, ale o toto vejce se tuze pohádali. Nevěděli, co s ním mají dělat, nebo jakému tvorovi může něco takového patřit. Nakonec se však dohodli, že vejce odvezou svému pánovi, který ve své moudrosti určitě správně rozhodne. Abyste pochopili, jejich pán totiž sám hrabě Káčula byl tuze prozíravý, moudrý, laskavý a nesobecký muž, jemuž nezáleželo na něčem jiném tak jako mu záleželo na jeho poddaných, a proto neváhali za ním přijít.
Do zámku a až k hraběti do jeho uvítací místnosti pro hosty se dostali před polednem, ale i tak hrabě nevypadal rozčíleně, že ho s něčím takto nepodstatným obtěžují v tento čas, i když nebylo běžné, aby v takovou dobu přijímal urozené hosty, natož pak hosty neurozené.
"Takže jaká pak to je neodkladná věc, kterou jste se mnou přišli vyřešit?" zeptal se jich hned zkraje a David s Petrem se na až příliš měkkém křesle, na které nebyli zvyklí, zavrtěli.
"No děkujeme, pane, za tak vřelé uvítání pro nás obyčejné zahradníky…" začal rozpačitě David, ten chytřejší a rozhodně slušnější z bratří, očima přitom těkal ze svého pána na přítomnou sloužící, ženu vcelku malého vzrůstu s krátkými černými vlasy, oblečenou spíše jako muž, stojící jen tři kroky za svým pánem jako stín, a zase zpět na hraběte. Než však stačil David pokračovat, do řeči mu skočil jeho drzejší a otrlejší sourozenec.
"Jde o to, že jsme našli vejce," vyhrkl nadšeně.
"Vejce," zopakoval hrabě Káčula nevěřícně. "No, vejce není nic neobvyklého…"
"Ano, pane. Ale ono bylo velké…" "Obří…" "Vejce!" začali se oba bratři nadšeně překřikovat a Petr i naznačil gestem, jak skutečně gigantické ono obří vejce bylo.
"Ach tak," pokýval hlavou jejich mladý pán.
"Našli jsme ho na jedné ze severních skal vaší rozlehlé zahrady v blízkosti Lesa předků a Močálů nelítosti," začal pomalu opět vysvětlovat David.
"Takové vejce jsme ještě nikdy neviděli a s ohledem na to, kde jsme ho našli a jeho velikosti, musí patřit nějakému tvorovi," vložil se do toho Petr.
"Obáváme se, že možná i něčemu magickému. Nevěděli jsme, co jsme měli dělat. Co když je to velmi vzácný tvor, nebo co když se vylíhne a přenese sem zlo a zkázu…"shrnul David jejich obavy a naději, kterou měli v hraběti.
"Kde je to vejce teď?" otázal se hrabě Káčula.
"Nechali jsme ho dole v hale," odpověděli bratři.
"Dobře tedy, Terezo, přineste to vejce a zavolejte Honzovi," rozkázal.
"Jistě," poprvé promluvila ona služebná, uklonila se a pak odešla. Za pár minut však opět přišla táhnoucí za sebou starý dřevěný vozík i s tím nadpřirozeně velikým vejcem a hned za ní v závěsu kulhal plešatý stařík o dřevěné bílé holi, vykládané perletí a vůbec jinak řezbářky moc zajímavé. Hůl ukazovala postavení, jaké evidentně onomu starému muži náleželo. Oba bratři vykulili své jasně modré oči, do místnosti právě vstoupil Honza Pašák osobní poradce, mág, léčitel a vševěd pana hraběte Káčuli.
"Ach, vítej drahý příteli," usmál se hrabě na Honzu.
"Pěkné dopoledne, můj pane," popřál úslužně stařík.
"Tak co tu dnes máme? Vypadá to jako vejce, tito dva zahradníci to našli na jedné skále z mé rozlehlé zahrady v blízkosti Lesa předků a Močálů nelítosti, mohl bys mi povědět něco bližšího?" objednal si hned hrabě a Honza pokýval hlavou a zadíval se na vejce.
Přišel k němu, prstem ho začal oťukávat, a pak moudře pokýval hlavou. Z jednoho rukávu svého dlouhého a velmi zlatem zdobeného prošívaného hábitu vyndal velikou, tlustou a starou bichli v kůži vázané a začal nervózně jejími již zažloutlými stránkami listovat mumlaje si přitom: "fantasy stvoření, fantastická zvířata, fantasy příšery… Ach tady klišé ve fantasy o bájných stvořeních!" Pak strnul a chvíli si ony články četl, nakonec však knihu zaklapl a s úsměvem prohlásil: "To co tady máme, je dračí vejce."
"Dračí vejce?" zapakoval opět hrabě. "Aha, a co to ten drak je, co se s něčím takovým běžně dělá?
"Draci jinak také saň, smok nebo zmej, je mytický tvor, obvykle s hadími, nebo ještěřími znaky, který se vyskytuje v pověstech, pohádkách, fantasy a lidových příbězích celé řady kultur. Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značnou variaci jeho vzhledu, velikosti a vlastností, kterými má drak disponovat. Obecně lze říci, že jde o mohutného samotářského tvora, připomínajícího hada, nebo ještěra, je schopen chrlit oheň a většina z nich má křídla, nebo prostě umí nějakým způsobem létat. Také jsou jim většinou připisovány magické schopnosti, moc a často i velká inteligence. Jsou popisováni většinou jako čistě dobří, nebo čistě zlí tvorové, zde se to velmi různí, ale jsou zvěsti, že se dají velmi dobře ochočit, a pak věrně poslouchají svého pána na slovo. Nejsnáze to jde právě od narození z vajíčka. Většinou to chodí tak, že se z vajíčka vyklube drak, který pojme za svého páníčka toho člověka, který bude u toho. Ten člověk ho vycvičí a drak mu poté slouží, obdaruje ho dlouhověkostí, magií a radí mu v těžkých situacích. Je tu však problém, tam kde je jedno vejce, jsou i další draci a většinou nějaký černý mág, temný pán, který vládne obrovské říši a podmaní si ostatní lidi s draky, a je zapotřebí putovat krajinou. Najít spojence a svrhnout ho," vysvětlil hraběti vševěd a vzdělanec Honza.
"Aha, to zní dost složitě a obtížně. Proč by se člověk měl pouštět do nějakého konfliktu, po kterém mu vlastně dosud vůbec nic nebylo? Nehledě na to, že by to stálo určitě nevinné životy mých poddaných a kvůli vlastně čemu? Už takhle mám starostí dost. Jsem spokojený tam, kde jsem a s tím, co mám. Pověz mi, můj starý příteli, co se stane, když se sní drak? To vejce je, než se z něj to stvoření vylíhne, stejné jako všechny ostatní?" zavrtěl hlavou hrabě Káčula.
"To nevím, to se tu nepíše, ale domnívám se, že ano," přitakal Honza.
"Výborně! Terezo, dokázala bys z tohoto vejce udělat omeletu?" otočil se hrabě na svojí sloužící.
Ta se jen však přízračně usmála a řekla: "Pokud je to vaše přání." A tak opět hrabě svým prozíravým rozhodnutím ušetřil své poddané od zbytečných bojů, válek a sporů o moc a zajistil si i oběd zadarmo.

Milostný dopis

17. července 2014 v 14:36 Moje povídky

Milostný dopis


Když ráno slunce vyjde a začne den, zlaté paprsky prosluní můj pokoj a připomene mi tak tvé nádherné vlasy. Srdce se mi přitom hned rozbuší a celý den je rázem mnohem krásnější.

Sherlock zdvihl oči od notebooku a pohlédl na Johna, který si právě vařil ranní čaj a míchaná vajíčka a měl u toho až nábožensky klidný výraz. Slunce svítilo mu do týlu hlavy a jeho špinavé blond vlasy ve světle svítily a vytvářely tak až jakousi svatozář. Jak poetické, takové obrazné vyjádření charakteru jeho přítele, ušklíbl se Sherlock. Musel souhlasit.

Když odpoledne sedím v práci a den mi připadá tuze dlouhý a nudný, říkám si, co pak děláš v té době ty. Ty někde někomu zachraňuješ život, nebo honíš nějakého strašlivého zločince. Riskuješ život pro druhé, a další jizvu si přitom vysloužíš.

John si dovařil čaj s míchanými vajíčky a posadil se s tím ke stolu naproti svému spolubydlícímu, dlouze zazíval a protáhl se. To však neměl dělat, protože se náhle okamžitě zase shrbil a levá ruka mu vyletěla k pravému boku, kde mu včera vrah uštědřil pár ran. Sherlock to tipoval nejdříve na pár zlomených žeber, ale jeho přítel tvrdil, že je v pořádku, že je to jen pohmožděné. No, dík za to, mohlo to dopadnout mnohem hůř pro ně pro oba.

Když nastane noc a je to ta, kdy jsem sama, já vzpomenu si na tvůj přátelský úsměv, na tvá slova, která mě vždy dokáží rozesmát i zahřát u srdce, na tvé láskyplné objetí, na hluboké polibky, na…

Dále dopis Johnové přítelkyně nabýval spíše až pornografického rázu, ale Sherlock již dál nečetl, ale sám se zamyslel nad možnými kvalitami svého spolubydlícího jakožto milence. Jak se tak na Johna díval, když jedl ty své vajíčka, začal si v duchu sepisovat, jaké by byly výhody takového jejich vztahu.

Možné výhody a kvality mít Johna jakožto milence

1. Je to můj přítel a spolubydlící
a) Snadná kořist.
b) Vycházíme spolu a společně spolu už i bydlíme, nic moc by se v tomto ohledu nezměnilo.

2. Jako společník je nedocenitelný
Ví, kdy má mlčet. Ví, kdy mluvit. Ví, kdy mě má zastavit. Ví, co říct, aby stimuloval mého genia. Nevím, proč by v tomhle ohledu mělo být něco jinak.

3. Ms. Hudson by konečně byla ticho

4. Je opravdu moc krásný
a) Vypadá moc dobře, možná od vojny trochu ztloustl, ale pořád se udržuje relativně fit a má moc pěkný obličej, takový jemný, ale zároveň čas od času se v něm zračí ten drsný voják.
b) Je skutečně hrozně sexi, když nějakému padouchovi nakope prdel, nebo předvede své střelecké dovednosti.
c) Je opravdu sladký, když se rozčiluje, nebo stará o churavého (vzhledem k tomu, že to většinou bývám já).

5. Jeho možné kvality při sexu
S tím nemám žádnou osobní zkušenost, ale má na to ideálně postavené tělo. Penis o délce něco málo nad průměr a podle toho, co píší jeho přítelkyně, tak je skvělý i v tomto ohledu.

"Je všechno v pořádku?" zeptal se náhle John, když dojídal svojí snídani, a tak nějak ho už znervózňoval jeho spolubydlící, který na něj civěl již hodných 6 minut bez mrknutí oka. Sherlock se křečovitě usmál.
"Ano, naprosto," pokýval hlavou a poté očima znovu sjel k dopisu Johanové přítelkyně. V duchu se však zamračil a ke svému seznamu si dopsal ještě poznámku:

Závěr: Nenechat ho utéct, nebo proklouznout s nějakou, která si ho nezaslouží a se kterou by ani nebyl šťastný.

A s tím milostný dopis Johnové přítelkyně smazal z notebooku svého spolubydlícího a rychle zauvažoval, jestli jí ještě nemá napsat Johnovým jménem, že se s ní rozchází…

Možná mluvila pravdu, možná lhala

13. července 2014 v 23:22 Moje povídky

Možná mluvila pravdu, možná lhala


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Teď už je to však jedno, jsem po kolena ve srabu.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Teď už je to však jedno, ležím jí celý u nohou.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Je to však jedno, stejně bych pro ni zemřel.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Je to však jedno, stejně bych pro ni vraždil.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Je to však jedno, stejně bych zemřel v jejím jménu.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.
Teď už je to však jedno, omlouvat se nehodlám.


Možná
mluvila pravdu,
možná lhala.


Možná
je to špatné?
je to dobré?


Kdo ví?

Malta 2014

11. července 2014 v 12:11 Obrázky




Hmmm ... weird tree - zahrada San Anton...



Amongst - Gozo, Blue Window...




Cliffs - Gozo, Blue Window...


Tomb - Mdina


Hmmm ... strange flower - zahrada San Anton...



Blue Window 2 - Gozo, Blue Window...



The Blue Window is so... dramatic! - Gozo, Blue Window...




Red tree - zahrada San Anton...



Blue Window - Gozo, Blue Window...


On the sea - Gozo, Blue Window...

Bon appetite! - tamější sladký dezert



Arc - Mdina










Illusive painting - Gozo, Victoria...




Kinnie - tamější hořkosladká limonáda, moc dobrá s ledem a pomerančem :-)















Poezie Pauly Nancy Millstone - Lehkost a bláznovství odpočinku

1. července 2014 v 14:46 Moje povídky

Lehkost a bláznovství odpočinku


Perníček, koláček a mlíčko.
Co na mě zíráš, kočko?
Úsměv tohle je pohoda,
jen taková podivná náhoda.

Válím se doma u televize,
bez jediné špatné vize.
Prázdniny jsou naprosto skvělé,
samým štěstím celé prosvětlené.

Ležím v trávě a zírám,
oddána naprosto letním hrám.
Zírám na oblohu bez mráčku.
Dívej se se mnou, drahoušku!

Směji se tančím v trávě,
beru tuto báseň tak hravě.
Směji se tančím jako ten blázen,
z odpočinku slintám blahem.