Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Srpen 2015

Svatební cesta 01

30. srpna 2015 v 14:28 Moje povídky

Svatební cesta





Začalo to vcelku nevinně jednoduchou otázkou: "Nejel bys se mnou? Ty, já, kanoistika, hory, krásná příroda a výborné jídlo s pitím. Taková perfektní chlapská jízda," nabídl Castielovi jeho nejlepší přítel Dean.
"Ptáš se mě, jestli bych nejel s tebou na tvoji svatební cestu," snažil si v tom celém udělat Cas jasno a při té otázce nevědomky naklonil hlavu na jednu stranu tak, jak to měl ve zvyku.
"Ne, jasně že ne. Nejsou žádné líbánky, svatba byla zrušena," zavrtěl hlavou Dean a Cas měl chuť odseknout: "Kéž by!" Ale věděl, že by tím svého přítele pouze velmi ranil. Zrušit svatbu před tím, než vůbec začala, by byla určitě lepší varianta než ta, pro kterou se Lisa rozhodla. "Tohle je prostě dovolená… a bude určitě super," upíral svá štěněcí zelená očka Dean na Castiela. "Jen ti nesmí vadit, že budeme mít jednu velkou manželskou postel, ale to není snad tak velký problém." Ne, to by nemusel být problém, sice sdílet lože s Deanem je tak trochu něco jiného než s kýmkoliv jiným, ale nebylo to, jako by byl Cas náměsíčný, chrápal, nebo měl nutkavou potřebu objímat jakoukoliv živou bytost, která leží s ním v posteli. "A když se budeme hádat, nebo se mnou nebudeš chtít na výlet, najdu ti nějakou pěknou slečnu, která by se s tebou válela u bazénu," přemlouval ho dál Dean s narážkou na Castielův staromládenecký život. Na rozdíl od Deana, Castiel byl spíše tichý, klidný a introvertní typ, který nenavazoval mnoho vztahů. Přitom však nebyl vyloženě samotář, alespoň podle toho, jak ho Dean znal.
"Dobře, Deane," kývl Castiel.
"Dobře, mám ti najít společnost?" nepochopil to nejdříve jeho nejlepší přítel.
"Ne Deane, dobře, pojedu s tebou," uvedl svoji odpověď na pravou míru a Dean roztáhl svá ústa do širokého úsměvu. Zadíval se na hladinu, která odrážela poslední paprsky zapadajícího slunce, sedící na konci nábřeží nohama přes okraj k vodě. Možná Dean nakonec nebyl ten nejnešťastnější parchant, který kdy žil.


***


šagetyRodina Samuela Winchestera se již chystala večeřet, Jessica z šedého plastového cedníku vytahovala dlouhé táhlé špagety, které pak dávala na bílé porcelánové talíře. Poté na to sběračkou z pánve nahrnula rajčatovou omáčku s kousky buřtu a klobás a na vrch posypala sýrem. Malá Mary již byla jako na trní a ptala se svého tatínka, který se na notebooku v kuchyni připravoval na závěrečnou řeč, proč se špagetám říká špagety a ne trubky, nudle, nebo hádci. Tuto krásnou večerní pohodu přerušila ovšem nečekaná návštěva, Dean.
"Strejdóóó," zapištěla malá dívenka a vrhla se Deanovi kolem krku, sotva co překročil práh kuchyně.

"Ahoj, má zlatovlasá princezno," pozdravil ji vřele, pohladil po hlavě a přitom jí mírně rozcuchal její jemné dlouhé kudrnaté vlasy, které evidentně zdědila po své matce.
"Brácha, Jess," kývl na pozdrav i ke zbytku rodiny.
"Deane, co tu děláš? A jak se máš Cas?" zavalil ho otázkami jeho bratr.
"Dáš si s námi večeři," zeptala se Jess.
"Ne děkuji, přišel jsem si sem ve skutečnosti jen vyzvednout loďáčky a úvazky, které si ode mě Sam předminulý týden vypůjčil," zdvořile ji odmítl její švagr.
"Ježíš šmarja, promiň," chytl se Sam za hlavu. "Úplně jsem na to zapomněl."
"To je v pohodě, jen je teď potřebuji," pokrčil rameny Dean.
"Jo? Kam pak se chystáš?" ozvala se opět překvapeně Jess, zatím co naservírovala plné talíře na stůl. Samův talíř postavila před jeho notebook s naprostým nezájmem, jestli její manžel bude jíst hned, nebo počká, až mu ty špagety vystydnou.
"Jedu do toho Rakouska, podle plánu," informoval ji Dean.
"Jedeš na tu svatební cestu bez nevěsty, sám?!" podivila se Samova žena a zkřivila svoji jemnou tvář do útrpného soucitného výrazu, přitom z jedné ze skříněk vyndala příbory a rozdala je. Hotovo, mohlo se zasednout ke stolu a Mary také vylezla na dětskou stoličku s tím, že se do těch "nudlí s kečupem" pustí.
"Nejsou to líbánky, ale dovolená a nedělejte si starosti, nejedu sám. Cas pojede se mnou," prohlásil rezolutně Samův starší bratr. Neměl rád, když ho někdo litoval. Do Rakouska se již moc těšil a měl to už dlouho zaplacené. Nebyl blázen, aby to zrušil a vyhodil všechny ty prachy do luftu. Ne, rozhodně ne s platem automechanika, který měl. Možná kdyby měl plat takový jako Sammy, nebo Cas, uvažoval by jinak. Navíc nebylo třeba se bát, že bude myslet na Lisu, proč ho opustila a co by mohlo být kdyby, když sebou bude mít jinou společnost. O tom byl Dean přesvědčený, nebo v to alespoň doufal.
"Jéééé, strejda Dean a strejda Cas pojedou spolu na výlet," vypískla Mary nadšeně. Vždy říkala strýček oběma, jak Deanovi tak Castielovi, ač jen Dean byl s ní takto příbuzensky spjat. Pro malou holčičku se ovšem zdálo, že to zatím nemá větší význam. Deana a Case viděla zhruba stejně často a většinou spolu.
"Mary, co jsme si říkaly o nemytých rukou? Běž si je nejdříve umýt, než se pustíš do těch špaget," napomenula svoji dceru Jess. Z holčičky trošku opadlo nadšení, našpulila své růžové rtíky, ale pak svoji matku poslechla a zamířila si to směr koupelna.
"No jistě, Cas pojede s tebou," pokývala hlavou Jess, jako by si tím něco utvrdila.
Sam se také neubránil povzdechu a prohrábl si své dlouhé hnědé vlasy. "Ten chlap ti vážně neumí říct NE," zamumlal
"Co?!" vytřeštil Dean nechápavě oči.
"Nic!" opáčili oba dva jednohlasně.
"Večeře stydne," připomněla klukům Samova manželka, což byl pokyn pro to, aby Sam dal Deanovi věci, které chtěl, a šli se najíst.






Poezie Pauly Nancy Millstone - Modlitba za domov

25. srpna 2015 v 13:00 Moje povídky


Poznámka překladatelky: V našem českém prostředí má slovo "vybudovat" spíše pejorativní nádech díky minulému režimu, zvláště pokud se jedná o spojení tohoto slova s domovem. Jsem ovšem přesvědčena, že naše významná umělkyně to myslela v trochu jiném významu a v kontextu spíše dnešní doby, než dob minulých...


Modlitba za domov


Pole mé se nezelená,
žena má mě nelíbá.
Daleko do kapsy je,
tak nazuji si boty své.

Tam za tou velkou louží,
štěstí a peníze mě čekají.
Tak neváhám ani chvilku,
a vyrážím přes tu dálku.

Nenapadlo mě, že má představa,
může být dosti naivní a hloupá,
že netřeba domov nějak hledat,
že je třeba ho spíše vybudovat.




Gabriela 2015

23. srpna 2015 v 13:54 Obrázky



Kaprun (Rakousko, Kaprun hochgebirgsstauseen)


Waterfall (Klammheimliche abenteuerwelt)


Stairs to the mountain (Klammheimliche abenteuerwelt)



Archway (Klammheimliche abenteuerwelt)







Dangerous way (Klammstein)




Rot (historische kupferzeche am larzenbach)


Down in the mine (historische kupferzeche am larzenbach)


Die Klamm (liechtensteinklamm)



Where is top? (Fulseck)







In the mirror (Fulseck)


Slightly rainy (Rauriser Urwald)






Cows on the way (Rauriser Urwald)


Waterfall in the mist (Rauriser Urwald)




Lower reservoir (Kaprun hochgebirgsstauseen)





Shower under a waterfall (Kaprun hochgebirgsstauseen)


We climb over rocks... (Kaprun hochgebirgsstauseen)
We climb over rocks... even though we want it, or not



Každého jde zabít

18. srpna 2015 v 9:06 Moje povídky

Každého jde zabít


"Děvče!" oslovil Lord Tywin svojí novou sloužící. "Odkud jsi?" chtěl náhle vědět. Z jeho tváře se dalo těžko soudit proč, jestli ho ti hlupáci z rady tak nudili, nebo jestli děvče z něčeho podezíral.
"Z Panenského jezírka," odpověděla.
"A kdo jsou páni z Panenského jezírka, připomeň mi?" dotazoval se dál Tywin stále pohledem upřeným na ni.
"Rod Mootonů, můj pane," odpověděla, ale neznělo to moc jistě, a tak Lord Tywin naléhal dál.
"A co mají ve znaku?!" probodával jí dál pohledem.
Dívka neodpověděla, místo toho začala očima bloudit po místnosti v tvářích rady, jako by hledala odpověď. Teď už jsi byl Tywin jistý, že mu lhala, ale proč? Proč by obyčejná dívka lhala svému novému pánovi o svém původu? Na to byla jen jediná odpověď.
"Červeného lososa," odpověděl za ní. "Dívka z Panenského jezírka by to věděla," poukázal na její lež. V tom okamžiku by se asi nikdo v Tywinové nové sloužící krve nedořezal. Její Lord ji přistihl při lži, teď bude přemýšlet, proč lhala a pak mu nebude trvat dlouho přijít na to, kdo vlastně je.
"Ty jsi seveřanka, je to tak?" pravil Tywin, v domnění, že to je ten celý důvod, této hrádky na kočku a myš.
Dívka odpověděla tichým přikývnutím.
"Dobře," také pokýval hlavou. "Tak ještě jednou, odkud jsi?"
"Z Mohylova, můj Lorde," opět odpověděla, tentokrát však jistě. "Rod Dustinů, dvě zkřížené sekery pod černou korunou," dodala podle vzorce otázek, jenž se jí ptal předtím, tak aby její lež byla teď skutečně uvěřitelná.
"A co říkají na severu o Robbu Starkovi?"
Dívka se mírně zamračila, jako by nechápala, proč se jí na tohle její nový pán ptá, ale pak celkem ochotně odpověděla. "Říkají mu mladý vlk."
"A dál?" vyzvídal o svém nepříteli.
"Jezdí do bitvy na hřbetě velkého zlovlka," pokračovala. Tywin se pousmál, babské povídačky. "Prý se v něj z vlastní vůle může přeměnit a není možné ho zabít," řekla nakonec s mírným úšklebkem na rtech, jako by tomu snad věřila, to bylo zvláštní vzhledem k tomu, co o té dívce Tywin věděl.
"A ty tomu věříš?" zeptal se tedy.
"Ne, můj pane," pravila.
Ten souhlasně přikývl a už se chtěl vrátit spět k poradě, ale dívka se ozvala ještě jednou.
"Každého jde zabít," řekla klidně s překvapivým chladem, dívaje se Lordu Tywinovi přímo do očí. Byla to výhružka, byl to slib. Byla to posvátná slova k jedinému pravému Bohu jménem "Smrt".
Kdyby tak Tywin věděl, že před tím právě stojí Arya Stark a tímhle mu slibuje, že sice dnes ne, ale že její Bůh přídě pro něho i celou jeho proradnou rodinu… kdyby věděl, že se má začít bát…

Pirates of the Caribbean // Pirates

13. srpna 2015 v 17:25 Moje videa

Pirates of the Caribbean // Pirates

No jo, no jo, já vím, že jsem napsala anketu a teď si zase dělám, co chci, když já jsem se nemohla ubránit, když jsem uslyšela nové album od Kabátů... Takže s písní Pirates si zavzpomínáme na Piráty z Karibiku, snad jste ty filmy měli rádi, protože já hodně. Proč jsem na ně nikdy nenapsala fanfiction? Nevím, nevadí. Tak alespoň to video...



Francie 2015

10. srpna 2015 v 12:50 Obrázky
No, chvíli jsem tu nebyla, protože jsem byla na dovolené ve Francii, zdá se ovšem, že jsem tady nikomu moc nechyběla...
Alespoň nikdo nebude brečet nad tím, že můj foťák evidentně dosloužil a mám tu jen pár umělecky nepovedených fotek. :-(

Shop with ... with what?


Ardéche



Fishes


Palais des Papes


Palais des Papes (cupola)



Dream of Tarn


Tarn (waterfall)