close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Svatební cesta 01

30. srpna 2015 v 14:28 |  Moje povídky

Svatební cesta





Začalo to vcelku nevinně jednoduchou otázkou: "Nejel bys se mnou? Ty, já, kanoistika, hory, krásná příroda a výborné jídlo s pitím. Taková perfektní chlapská jízda," nabídl Castielovi jeho nejlepší přítel Dean.
"Ptáš se mě, jestli bych nejel s tebou na tvoji svatební cestu," snažil si v tom celém udělat Cas jasno a při té otázce nevědomky naklonil hlavu na jednu stranu tak, jak to měl ve zvyku.
"Ne, jasně že ne. Nejsou žádné líbánky, svatba byla zrušena," zavrtěl hlavou Dean a Cas měl chuť odseknout: "Kéž by!" Ale věděl, že by tím svého přítele pouze velmi ranil. Zrušit svatbu před tím, než vůbec začala, by byla určitě lepší varianta než ta, pro kterou se Lisa rozhodla. "Tohle je prostě dovolená… a bude určitě super," upíral svá štěněcí zelená očka Dean na Castiela. "Jen ti nesmí vadit, že budeme mít jednu velkou manželskou postel, ale to není snad tak velký problém." Ne, to by nemusel být problém, sice sdílet lože s Deanem je tak trochu něco jiného než s kýmkoliv jiným, ale nebylo to, jako by byl Cas náměsíčný, chrápal, nebo měl nutkavou potřebu objímat jakoukoliv živou bytost, která leží s ním v posteli. "A když se budeme hádat, nebo se mnou nebudeš chtít na výlet, najdu ti nějakou pěknou slečnu, která by se s tebou válela u bazénu," přemlouval ho dál Dean s narážkou na Castielův staromládenecký život. Na rozdíl od Deana, Castiel byl spíše tichý, klidný a introvertní typ, který nenavazoval mnoho vztahů. Přitom však nebyl vyloženě samotář, alespoň podle toho, jak ho Dean znal.
"Dobře, Deane," kývl Castiel.
"Dobře, mám ti najít společnost?" nepochopil to nejdříve jeho nejlepší přítel.
"Ne Deane, dobře, pojedu s tebou," uvedl svoji odpověď na pravou míru a Dean roztáhl svá ústa do širokého úsměvu. Zadíval se na hladinu, která odrážela poslední paprsky zapadajícího slunce, sedící na konci nábřeží nohama přes okraj k vodě. Možná Dean nakonec nebyl ten nejnešťastnější parchant, který kdy žil.


***


šagetyRodina Samuela Winchestera se již chystala večeřet, Jessica z šedého plastového cedníku vytahovala dlouhé táhlé špagety, které pak dávala na bílé porcelánové talíře. Poté na to sběračkou z pánve nahrnula rajčatovou omáčku s kousky buřtu a klobás a na vrch posypala sýrem. Malá Mary již byla jako na trní a ptala se svého tatínka, který se na notebooku v kuchyni připravoval na závěrečnou řeč, proč se špagetám říká špagety a ne trubky, nudle, nebo hádci. Tuto krásnou večerní pohodu přerušila ovšem nečekaná návštěva, Dean.
"Strejdóóó," zapištěla malá dívenka a vrhla se Deanovi kolem krku, sotva co překročil práh kuchyně.

"Ahoj, má zlatovlasá princezno," pozdravil ji vřele, pohladil po hlavě a přitom jí mírně rozcuchal její jemné dlouhé kudrnaté vlasy, které evidentně zdědila po své matce.
"Brácha, Jess," kývl na pozdrav i ke zbytku rodiny.
"Deane, co tu děláš? A jak se máš Cas?" zavalil ho otázkami jeho bratr.
"Dáš si s námi večeři," zeptala se Jess.
"Ne děkuji, přišel jsem si sem ve skutečnosti jen vyzvednout loďáčky a úvazky, které si ode mě Sam předminulý týden vypůjčil," zdvořile ji odmítl její švagr.
"Ježíš šmarja, promiň," chytl se Sam za hlavu. "Úplně jsem na to zapomněl."
"To je v pohodě, jen je teď potřebuji," pokrčil rameny Dean.
"Jo? Kam pak se chystáš?" ozvala se opět překvapeně Jess, zatím co naservírovala plné talíře na stůl. Samův talíř postavila před jeho notebook s naprostým nezájmem, jestli její manžel bude jíst hned, nebo počká, až mu ty špagety vystydnou.
"Jedu do toho Rakouska, podle plánu," informoval ji Dean.
"Jedeš na tu svatební cestu bez nevěsty, sám?!" podivila se Samova žena a zkřivila svoji jemnou tvář do útrpného soucitného výrazu, přitom z jedné ze skříněk vyndala příbory a rozdala je. Hotovo, mohlo se zasednout ke stolu a Mary také vylezla na dětskou stoličku s tím, že se do těch "nudlí s kečupem" pustí.
"Nejsou to líbánky, ale dovolená a nedělejte si starosti, nejedu sám. Cas pojede se mnou," prohlásil rezolutně Samův starší bratr. Neměl rád, když ho někdo litoval. Do Rakouska se již moc těšil a měl to už dlouho zaplacené. Nebyl blázen, aby to zrušil a vyhodil všechny ty prachy do luftu. Ne, rozhodně ne s platem automechanika, který měl. Možná kdyby měl plat takový jako Sammy, nebo Cas, uvažoval by jinak. Navíc nebylo třeba se bát, že bude myslet na Lisu, proč ho opustila a co by mohlo být kdyby, když sebou bude mít jinou společnost. O tom byl Dean přesvědčený, nebo v to alespoň doufal.
"Jéééé, strejda Dean a strejda Cas pojedou spolu na výlet," vypískla Mary nadšeně. Vždy říkala strýček oběma, jak Deanovi tak Castielovi, ač jen Dean byl s ní takto příbuzensky spjat. Pro malou holčičku se ovšem zdálo, že to zatím nemá větší význam. Deana a Case viděla zhruba stejně často a většinou spolu.
"Mary, co jsme si říkaly o nemytých rukou? Běž si je nejdříve umýt, než se pustíš do těch špaget," napomenula svoji dceru Jess. Z holčičky trošku opadlo nadšení, našpulila své růžové rtíky, ale pak svoji matku poslechla a zamířila si to směr koupelna.
"No jistě, Cas pojede s tebou," pokývala hlavou Jess, jako by si tím něco utvrdila.
Sam se také neubránil povzdechu a prohrábl si své dlouhé hnědé vlasy. "Ten chlap ti vážně neumí říct NE," zamumlal
"Co?!" vytřeštil Dean nechápavě oči.
"Nic!" opáčili oba dva jednohlasně.
"Večeře stydne," připomněla klukům Samova manželka, což byl pokyn pro to, aby Sam dal Deanovi věci, které chtěl, a šli se najíst.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 21:37 | Reagovat

Čichám čichám LGBT téma :) Je tak? :)

2 jajafilm jajafilm | Web | 31. srpna 2015 v 15:51 | Reagovat

[1]: Čucháš, čucháš celkem správně. Tohle je taková moje drobná slash povídka na odpočinutí a odreagování, ale to bych to nebyla já, kdyby to byla jednoduchá love story...
Děkuji za přečtení a komentář. :-)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 31. srpna 2015 v 16:38 | Reagovat

[2]: Cha, nejsem úplně na odpis. Líbí se mi to :)

4 jajafilm jajafilm | Web | 31. srpna 2015 v 18:35 | Reagovat

[3]: No, to ráda slyším...
Děkuji. :-)

5 Tayusha - はたけ多代 Tayusha - はたけ多代 | Web | 12. září 2015 v 11:49 | Reagovat

Ooo prosím doufám že se alespoň u zebe když už v spn ne, dočkám pusy. :D
Moc se mi to líbí, hned letím na druhý díl. xD
(Ano, ten komentář je tak "velmi inteligentní", že se mi z toho chce plakat.)

6 jajafilm jajafilm | Web | 13. září 2015 v 11:40 | Reagovat

[5]: Neplač, mě se tvé nadšení líbí :D
Děkuji, že jsi se opět ozvala.
Dají si pusu... nedají si pusu? Nop, uvidíme, poslední díl bude... hmmm, patrně dnes. "Nudím se." :D

7 misa737 misa737 | E-mail | 18. září 2015 v 15:25 | Reagovat

Ahoj. Náhodou som si tuto piviedkz precitala na anime-manga a bola naozaj super :-) len chcem vedieť. Náhodou pikracko alebo dačo podobné nebudeš písať? Popeavde sa mi páčia aj také kde nejde O nadprirodzeno ;-)

8 jajafilm jajafilm | Web | 19. září 2015 v 0:04 | Reagovat

[7]:Četla jsi tuto povídku na anime-manga? Whou, on mě ještě někdo na AM čte?! Ehmmf, promiň za tu reakci, ale jsem příjemně překvapená. Na té stránce dlouhodobě mám pocit, že nemám čtenáře (s výjimkou, kdy jsem tam hodila svoji novelu Lháři). Již několikrát jsem přemýšlela, že tam již přestanu s publikací, ale stejně po čase neodolám a nějakou povídku tam umístím.
Ale k věci, co se týká tvého dotazu, nevím jistě, jestli ho správně chápu. Něco podobného? Jakém ohledu podobné?
Toto je slash, fanfiction na seriál Supernatural, ff, kterou bychom také mohli označit za AU. Já neustále něco píši. Ne vždy je to slash, ale tento žánr není u mě nijak výjimečný. Fanfiction píši také dost a tento seriál je můj oblíbený, ale mezi mojí tvorbou se najdou i "originální povídky".
Pravda, že toto byla moje první povídka typu AU, kdy jsem si vypůjčila postavy z oblíbeného díla a zasadila jsem je do "našeho světa". Povídky AU jsem dosud nepsala, protože ač jsem některé četla, které byly velmi zdařilé, raději "rozšiřuji mýtus, vyplňuji skulinky" než, abych předlohu úplně měnila. Vždy mi přišlo, že pro své světy mám i své charaktery... ale tady jsem si celkem užila, když jsem z impaly udělala loď, z chudáka Jimmyho kotě a z Gabriela mocného archanděla Frau Gabrielu. Kromě toho, že tato povídka je první má typu AU, je také výjimečná, tím že je první s obrázky a jsou v ní zmíněná skutečná místa, na kterých jsem osobně byla. V tomto ohledu mi na pracovním stole nic podobného zatím neleží, ale co není může být...
Zrovna nedávno jsem uvažovala nad tím, že tu vytvořím místo (článek), kde byste mohli nechávat komentáře s přáními tvorby a podobnými dotazy.
Jinak děkuji za přečtení a komentář. Jsem ráda, že se ti mé dílko líbí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama