Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Září 2015

Skryté číslo

28. září 2015 v 14:30 Moje povídky

Skryté číslo

Jethro Leroy Gibbs měl za sebou úspěšné vyřízení dalšího případu, už se balil a těšil se domů, až bude opět moci pracovat na své lodi, když mu najednou v kapse od saka zavibroval mobil. No to snad ne, ne další urgentní případ… proběhlo mu hlavou, nicméně vyndal telefon a mrkl na volajícího. Skryté číslo… Čím dál tím lepší! S povzdechem přijal hovor.
"Gibbs," představil se.
"Jethro, ani nevíš, jak rád tě slyším," ozvalo se z druhého konce a zkušenému agentovi NCIS ztuhla všechna krev v žilách.
"Pane," zašeptal Gibbs. Nezáleželo na tom, kolik to bylo let a muž na druhé straně linky již nebyl dávno jeho nadřízeným, pro Jethra to byl a vždy bude jeho kapitán. "Nějaký problém?" šel agent NCIS přímo k věci.
Z druhého konce linky zazněl sarkastický smích. "Ne, vše v pořádku." Jo jasně, to určitě, za deset let jsem neslyšel více zřejmou lež. Pomyslel si Gibbs, ale nijak to nekomentoval. "Jen ti volám, že… já…" druhý muž váhal, co má říct. "Jen jsem se chtěl zeptat, jakpak se má?"
Gibbs mrkl přes pár stolů na nejstaršího Winchesterovic kluka, který se místo balení věcí ještě pošťuchoval se svými kolegy Zivou a Mcgeem.
"Jo, má se dobře."

iZombie | What are you?

24. září 2015 v 11:21 Moje videa

iZombie | What are you?


Nop, uvědomila jsem si, že jsem sem ještě nedala své video na seriál iZombie, dílko vzniklé ještě před vypsáním ankety: "Z jakého fandomu byste chtěli, aby bylo moje další video?". Jak je to možné netuším... Ale zpátky k věci, jedná se o tvorbu, kdy jsem si vyzkoušela různé textury a zavzpomínala na staré dobré střihání jak obrazu tak hudby, kterou jsem mimochodem tentokrát ukradla z anime Ranma...



Poezie Pauly Nancy Millstone - Černá kočka

21. září 2015 v 23:14 Moje povídky

Černá kočka


Já jsem ta krásná spanilá,
ta svobodná žena noci,
ta co tě rychle uchvátí,
ta co uvede na tebe prokletí.

Přeběhnu ti přes cestu,
a ty nebudeš mít šanci,
staneš se mojí myškou
a já si budu hrát s tebou.

Jako je klubíčko pro koťata,
ty budeš mít zamotanou hlavu.
Chytil ses do mých drápků
a nedostaneš nic na oplátku.

Já totiž dělám, co se mi zlíbí,
poněvadž jsem jen a jen svá.
Stáhnu tě s sebou do pekla,
tam mimo vodu do tepla.

Vrrrr… mňaou!





Recenze na Game of Thrones

17. září 2015 v 11:11 Mé recenze

Recenze na Game of Thrones (Hra o trůny)


Obecně o seriálu:

Game of Thrones je americký fantasy seriál od tvůrců Davida Benioffa a D. B. Weisse podle knižní předlohy ságy "Píseň ledu a ohně" od George R. R. Martina, který se na seriálu též podílí. Seriál odstartoval 17. dubna 2011 pod taktovkou HBO a ještě ve stejném roce byl nominován ve třinácti kategoriích ceny Emmy, ze kterých získal nakonec dvě za úvodní znělku a za nejlepšího herce ve vedlejší roli (Peter Dinklage za roli Tyriona Lannistera). Za tuto roli si Dinklage také odnesl Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v seriálu. Seriál má zatím pět celých řad.
Příběh zavádí diváka do krutého fantasy světa, ve kterém mrtví nezůstávají mrtvými, kde je magie, draci a jiná kouzelná, bájná stvoření, ale který je i přesto tak moc podobný tomu našemu. Ač se jedná o "epickou fantasy ságu", tím hlavním a stěžejním není magie, ale politika. Je to příběh o lidech, kteří udělají téměř cokoliv, aby získali to, co chtějí. Je několik rodů a lidí, kteří si myslí, že mají právo na trůn, a další jim věří a následují je, jiní baží po pomstě, další chtějí ochránit své blízké, nebo jsou prostě zmítáni osudem. Těžko říct, jak se bude příběh dál vyvíjet, kdo bude dalším mrtvým a kdo se nakonec zmocní železného trůnu.

Pro a proti, proč se na seriál podívat…

Proč se na tento seriál podívat? No, to by byla jednoduší odpověď proč ne. Je toho totiž méně co říct. Takže začnu netradičně tím, co by se vám líbit nemuselo.
Hlavním záporem seriálu by mohla být délka a to teď nemyslím stopáž každého dílu, ale návaznost jednotlivých dílů. Jedná se o velkolepý příběh plný zvratů, který nenechá diváka na chvíli oddechnout. Jednotlivé díly nejsou nijak uzavřeny, jako je tomu třeba u seriálu Doctor who, nebo NCIS. Ne, jedná se o typ seriálu, který je jako rozkouskovaný dlouhý film. To by mohlo odradit ty, kteří bytostně nesnášejí ukončování kapitol nebo dílů v tom nejnapínavějším. Další, co by mohlo případného diváka odradit, je míra vulgarismů, brutality, sexuálních narážek, nahoty, sexu a podobně, včetně kontroverzních témat jako je incest. To je bot spekulativní, někteří diváci nemají rádi takový naturalismus, zvláště když není vždy odůvodněn, a některé diváky toto naopak přiláká. To co by divák tohoto seriálu rozhodně neměl dělat, je oblíbit si a fandit nějaké postavě. George R. R. Martin je pravděpodobně stejně jako má maličkost zastáncem konceptu, záleží mu na tom, co chce říct, a neštítí se "vraždit své postavy".
No, a to je asi tak vše, co by vás mohlo odradit. Přejdeme tedy k tomu, proč zavládlo kolem tohoto seriálu takové šílenství. Odpověď je celkem prostá, vzhledem k tomu, že je to asi jedno z těch kvalitnější děl, které bylo v poslední době natočeno. Na Game of Thrones se po žádné stránce nešetřilo a je to vidět. Jedná se o zajímavý příběh, ve kterém nechybí vůbec nic. Jsou tam intriky, lidské neštěstí, láska, boj, odhodlání, zkrátka všechno. Děj doprovází skvělá scénografie a úžasné kostýmy společně s výborně provedenými efekty, střihem a obecně technikou. Jednotlivé postavy mají detailně rozpracovaný charakter, a jak již bylo zmíněno, i herci nezůstávají s jejich výkony nikterak pozadu.
Game of Thrones není žádná tuctovka, která by získala oblibu jen tak čirou náhodou, jako v poslední době dost titulů, ale obdiv si skutečně zaslouží. Já sama jsem se na tento seriál dlouho moc nechtěla podívat, právě kvůli oné vysoké oblíbenosti, ale když jsem se nakonec odhodlala, stálo to za to a pochopila jsem kdo na tom, co vidí.

Hodnocení: 8/10

Doporučuji:

Všem, kteří mají rádi fantasy, mýty a báje, nebo politické témata. Nedoporučila bych to lidem háklivým na to, když je film hodně naturalistický, je tam moc brutality a sexu.

Svatební cesta 03

13. září 2015 v 12:06 Moje povídky
Byl již večer a Dean seděl na verandě před penzionem. Hleděl na hvězdy a v klíně mu předlo kotě patřící domácí se jménem Jimmy s modrými kukadly, celé černé až na tlapky a bříško, které mělo čistě bílé. Dean obvykle kočky rád neměl, měl alergii na chlupy, ale tohle mu tak trochu připomínalo Case. Dean znovu ulízl 80% Strohu. Ulízl, protože něco takového se samotné pít nedá. Většinou se takováto věc do něčeho přidává, třeba do čaje, Dean se však za krátkou chvilku chtěl zpumprdlíkovat do němoty.
"Kde máte manžela?" zeptala se Frau Gabriela, která se najednou z ničeho nic objevila vedle něho cucající lízátko.
"Je v-nahoře, pracovat u… na svém počítači. To je nevýhoda, když jste IT expert. Máte hodně peněz, díky… která si můžete užít taková dovolená, jako jsou tato, ale zároveň si ji nemůže-žete u-u-žžít," zahuhlal Dean a jeho němčina byla ještě horší než normálně, Gabriel však měla neuvěřitelnou praxi s huhlajícími podnapilými cizinci, takže mu stejně rozuměla.
"Dovolenou? Myslela jsem, že jste na líbánkách," zarazila se nad Deanovou formulací. Jistě její opilý host, nemusel si zrovna vzpomenout na správné slovo, a tak použil jiné, které jakž takž jde. Jestli by však ti kluci byli skutečně novomanželé, těžko si představit, že by si tento jejich společný čas nechali kazit něčím takovým, jako je práce.
"No, on-n n-není… kurva, můj manžel… ani milenec," vysvětlil Dean s drobnou odmlkou. Těžko říct, jestli byla kvůli tomu, že hledal slova, nebo přemýšlel, co dál řekne. "Castiel je… je jen m-můj kámoš. Měl sem jet s žena. Lisa. Ale ona řekla NE mi před ol-oltařem a pak utéct."
"To je mi moc líto," soucítila s ním domácí.
"Mam rada Rakousko, vždy jsem sem… sem se chtěl po-podívat. Nemám moc peněz. Méně než bratr můj a Cas, nechtěl zrušit já to tady. Myslet já, že když tu bude Cas, vyhnu se samotě a pře-přemýšlením o Lisa," objasnil ji konečně celou situaci Dean. Gabriela chápavě přikývla a vyhodila tyčku od lízátka do popelníku stojícího přímo vedle ní.
"Ale i když tu váš kámoš je, pořád na ni myslíte," odtušila Frau Gabriela.
"Jo. To co bylo by, to co mo-mohlo by-by být a jaké to je s Castiel… Je…" Dean se opět odmlčel, tentokrát určitě aby si utříbil, co chce vlastně říct a nepřítomně pohladil Jimmyho po hlavě. Kotě se do doteku opřelo a pak se převrátilo na záda a upřelo svůj modrý pohled na dva lidi s rozkazem: "Jsem roztomilé! Drbejte mě na bříšku!" "Za celou ten čas, nemohl já jít od jedné zkurvené my-mysli. Že Lisa by nedovolila, nešla do poloviny věcí, co děláme tady s Cas a že pokud Cas, líbí tady tak ja-jak já, s plat jeho, mohly bychom je-ject příští r-rok opět."
"A kde je háček?" zeptala se nadšená Gabriela, že by mohla mít trvalé zákazníky.
Dean znova upil z lahve, ve kterém byl Stroh, tentokrát víc než předtím, dodávaje si tak odvahu pokračovat. "Proto, že s Cas byt, cí-cítím jak správný. Lepe nž-než byl jsem kdy s Lisa… Myslet já, že j-jsem osaměl. Dnešek byl Castiel unavená a zu-zůstal te-tady a ja viděl Dachstein. Cas-cesta zpět já jít do baru. Chtěl j-já najít děvče a míti sex s nou. Já nemohl."
"Pak je možná správně, že vám Lisa řekla NE," podotkla Gabriela a vytáhla z kapsy pytlíček mátových bonbónů. Roztrhla pytlík a jeden z nich si strčila do pusy, pak nabídla i Deanovi, který to odmítl jednoduchým gestem. Frau Gabriela ač hubená žena měla evidentně ráda sladké. "Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou… A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte."
"Chtěla říkat, že j-jsem upadl v lás-lásce s Cas?" zabručel Dean nevrle, už ho dost štvalo, jak si všichni myslí, že je gay.
"Ne, jen to, že věřím, že se vše děje z nějakého důvodu," usmála se lišácký paní domácí. "A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou?" nechala Frau Gabriela svoji otázku vyset ve vzduchu a zmizela tak rychle, jak se objevila.
Jiskra lásky je představa, že by ten druhý pro člověka mohl být něčím více, a shledání, této představy za velmi příjemnou… A zajímavé na tom je, že vůbec nezáleží, jak dlouho tu osobu znáte… věřím, že se vše děje z nějakého důvodu … A co vy Deane Winchestre? Sdílíte tuto víru se mnou? Slova paní domácí se Deanovi přehrávala znovu a znovu v jeho opilé hlavě, ve které už tak měl celkem zmatek. Byl už skoro ochotný připustit, že by mohl být zamilovaný do svého nejlepšího přítele, jenže nebyl naivní. Věděl, že to nebylo žádné řešení, ale jen další komplikace. Protože co zatraceně Cas?
Protože ten neměl vztah, co si Dean pamatoval a že to byla zatraceně dlouhá doba. Sice Castiel nikdy nepopřel, že by někoho chtěl a Dean si z něho často dělal srandu, že mu někoho najde, či podobně, stejně jak když ho sem do Rakouska pozval, ale ve skrytu Dean dost pochyboval, že jeho přítel o někoho vlastně stojí. Čím dál více Deanovi připadalo, že se vlastně kamarádí s jednorožcem, a i kdyby tomu tak nebylo, asi těžko čekat, že by chtěl Cas někoho jako je právě starší Winchester. Možná i tak by bylo fér mu to alespoň říct, ale Dean si živě dokázal představit, že by tím toho svého asexuála vyvedl z míry a on by si pak sbalil kufry, tak jako všichni ostatní v Deanovém životě. Ne, to nemohl riskovat, nemohl o něj přijít. Cas byl Cas… Raději se uchlastá k smrti, aby zahnal tyhle sračky, než to všechno ztratit.

dean alkoholDean si ještě lokl z láhve se Strohem, tentokrát ovšem jako by to byla čistá voda. Takové množství by mu mohlo poškodit pár mozkových buněk. To by bylo fajn, aspoň na chvíli by mohl na to všechno zapomenout… Nebo ještě líp, mohl by se tím otrávit… skončit na intenzivní péči… daleko od Lisi, daleko od Castiela. Tato myšlenky zněla najednou moc, moc dobře… Pomyslel si sobecky.
Zbytek večera si nepamatoval. A to měl zatraceně štěstí…

***


Dean se probudil se strašlivou bolestí hlavy nahoře v jejich manželské posteli. Absolutně netušil, jak se tam dostal, jediné co ho prozatím zajímalo, bylo nějaké nealko pití. Potřeboval zahnat tu děsivou žízeň a tu odpornou chuť zvratků, co měl v ústech.
Vypotácel se z postele a popadl láhev minerální vody, která ležela příhodně na nočním stolku. Rozšrouboval víčko a začal hltavě pít, když Cas zrovna vyšel z koupelny. Měl kruhy pod očima, které na té jeho bělostné kůži byly nepřehlédnutelné, a strhané rysy. Byla na něj vidět únava a nevyspání. Na sobě měl zrovna čistou košili s kalhotami, a kdyby Dean měl hádat, tak se teď právě převlékl. Změřil si ho od hlavy k patě a pak se slovy: "Tak šípková Růženka se nám probrala!", k němu přistoupil a jednu mu prostě ubalil.
"Kurva!" zachraptěl Dean.
"Pro tebe je jedna málo, nedělej scény," pravil Castiel tvrdě.
Zatraceně, Dean tak často zapomínal, že tenhle ten jemný, nekonfliktní IT expert se o svém volném čase věnuje také historickému šermu a má černý pásek z karate. Klidně by z člověka dokázal vymlátit duši, pokud by chtěl. "Cas, co to…"
"Co to dělám? Co ty to děláš! Snažil ses včera upít k smrti, nebo co!?" zavrčel naštvaně Deanův nejlepší přítel. Mlátit a křičet nepatřilo moc k jeho povaze, ale po celé strávené noci se zvracejícím Deanem, který si vůbec nic z toho teď nepamatuje, se asi jeho vzteku nelze divit.
"A kdyby jo, kdo se kurva stará? Kdo by se staral o takového chudáka a hajzla, jako já?!" odsekl na oplátku Dean. Za to si vysloužil další do čenichu, až spadl zpátky na postel.
"Co třeba Sam, Mary a já," pokusil se Castiel mu připomenout.
Z Deana ovšem vypadlo jen jediné jméno. "Ale Lisa…"
"Zapomeň konečně na tu mrchu, která se spustila s nějakým náhodným chlapem v baru, když s tebou byla zasnoubená a neměla ani dost odvahy, ti to říct a zrušit svatbu dřív!" odplivl Cas každé slovo z úst, nenávist vůči Deanovo ex-skoromanželce z něj přímo čišela.
Dean na Castiela vytřeštil překvapeně oči. "Cože? Jak… Jak to víš?" zeptal se, stále ještě neschopen plně přijmout to, co mu najednou bylo řečeno.
Cas si povzdechl unaveně a posadil se na postel vedle Deana. "Protože po tom obřadu jsem si jí našel a donutil ji mi to vysvětlit," přiznal. "Nemohl jsem ji nechat jen tak zmizet, bez jediného slova."
"Když říkáš, že se spustila, myslíš, že mě podvedla," snažil si to dát dohromady Dean.
"Podvedla tě a otěhotněla. Myslím, že by nevydržela celou dobu ti lhát, že to dítě je tvoje, ale ani neměla sílu ti říct pravdu," řekl Cas.
"Ježíš, Kristova noho," zaklel Dean a zakryl si rukama obličej. "Proč jsi mi to neřekl dřív?"
"A poslouchal bys?"
"Nevím," připustil Castielův přítel.
"Deane, přestaň se prosím utápět v sebe nenávisti, když ne kvůli sobě, tak alespoň kvůli mně. Neměl by ses kvůli někomu takovému trápit, ona za to nestojí…" požádal ho Castiel, než však stačil doříct vše, co měl na srdci, Dean mu do toho skočil.
"Ale já se neopil kvůli ní, ale kvůli tobě," sotva to dořekl, uvědomil si, jakou udělal chybu. Ta slova ovšem nešla vzít zpět. To mu to tajemství dlouho nevydrželo, nikdy nemluvte o tak vážných věcech, když máte děsivou kocovinu.
"Kvůli mně?" zamračil se Cas. Dean neodpověděl. Nechtěl, ale jeho vnímavému přáteli to stejně nějak došlo. "Já tě neopustím."
Dean si sundal ruce z obličeje a podíval se do těch nebesky modrých očí. "Slibuješ?"
"Slibuji," zopakoval Castiel s vážností, rozhodností, s takovou láskou a bezmeznou oddaností, že se Dean musel v duchu ptát, jak to, že si toho nevšiml dřív. Jak to, že mu nedošlo, proč si jeho přítel, zatím nikoho nenašel a proč jemu nikdy neřekne NE? Proč si myslel místo toho takové hovadiny?






KONEC




Spasitel

8. září 2015 v 14:29 Moje povídky

Spasitel


"Prosím, udělej mi čest," pravil a podal mu svoji kosu.

Miliardy let žil a chodil po zemi, léčil a napravoval to, co život vzal. Ochraňoval cestu duší a staral se o vyšší řád, to by každého unavilo, zvláště když za to není věku. Byl božstvem, viděným a velmi mocným, nikoliv však milovaným a opěvovaným. Věřil, že je to jeho osud, prokletí a nejvyšší trest. Jeho uvěznění bylo boží milostí a jeho vlastní konec, nebude ničím jiným než svobodou. Byl čas, předat svojí tíhu vyvolenému.

A spasitel vzal jeho utrpení, protože v Božím království není místo pro někoho, jako je on.

Svatební cesta 02

5. září 2015 v 12:59 Moje povídky
Cesta byla dlouhá a vyčerpávající. Když dorazili do hotelu, byli celí přelámaní a měli pocit, že mají zadky do čtverečku. Castiel měl své havraní vlasy rozcuchanější víc než obvykle, svůj oblek měl úplně pomačkaný, ale stejně vypadal zatraceně přitažlivě. Dean, když si ho prohlédl, zapřemýšlel, jestli v tom kufru, co sebou táhne, má i něco jiného než ty své zatracené obleky, protože až teď si uvědomil, že svého přítele snad v ničem jiném nikdy neviděl.
Majitelka malého penzionu, kde měl Dean zaplacené ubytování, je uvítala s Rakouskou pohostinností a tím správným nadšením. Ukázala jim jejich pokoj, jídelnu a informovala je o tom, kdy že je snídaně. Celé to nakonec ještě uzavřela přáním příjemného pobytu a pěkných líbánek. Dean proklel to, že paní domácí předtím, když pobyt objednával a bláhově si myslel, že tu bude s Lisou, řekl, o jaký druh dovolené se jedná. Teď si ta Rakušanka zřejmě myslí, že Cas je jeho manžel. Dean ji chtěl vysvětlit situaci, ale než stačil ze sebe svou lámanou němčinou něco vykoktat, Castiel jednoduše poděkoval a vzal si od Frau Gabriely klíčky od pokoje. Nerozuměl jeho přítel všemu, co paní domácí říkala a umí pouze pár slovíček, mezi které patří "Danke"? Nebo tomu celému rozuměl, ale rozhodl se věci nekomplikovat a paní domácí nechat, ať si myslí, co chce?
Jejich pokoj byl úplně nahoře se sešikmenou střechou, vcelku malý, ale zato útulný s obrovským letištěm, na kterém se oba muži mohli rozvalovat a nebát se nechtěného fyzického kontaktu. Okamžitě sebou také na tu postel plácli ubití z cesty. Dean téměř hned poté usnul a probudil se až druhý den na snídani.


***


K snídani byly bílé kaiserky, salám, šunka, sýr, jahodová marmeláda, nutella a k pití černý čaj, kafe a pomerančový džus, tak jak tomu bylo po dobu celého jejich pobytu.
Vzhledem k tomu, že první den pršelo, rozhodli se kluci navštívit místní doly, jeden ze zámků a soutěsku. V dolech Historische Kupferzeche am Larzenbach byla sice ještě větší zima než venku, ale zato tam nepršelo. Nebyl to jeden z těch obřích dolů, ale malý s chodbami, do kterých se většinou vešel vždy jeden člověk. Prodírat se jimi s osvětlením, které bylo jen tak sporadicky, aby se turisté neztratili, byl pro Deana výjimečný zážitek. Miloval tu temnou atmosféru. Kdyby s ním byla Lisa, ta by byla bez sebe a celou dobu by se ho držela jako klíště. Jeho ex-skoromanželka trpěla mírnou klaustrofobií a jako bojovka jí bohatě stačilo jít sama domů lesem. Jenže s ní tu teď Dean nebyl, byl tu s Casem, který je od jaktěživa tak trochu blázen. Castiel mu ukazoval, kde je vzácná hornina, nechal se fotit s krumpáčem a na vozíku, kde dělal všemožné vylomeniny.
Zámek, který se kluci rozhodli navštívit, se jmenoval Schloss Goldegg a částečně sloužil asi jako budova jedné Rakouské umělecké školy. Než začala prohlídka, zalezli Dean s Castielem do místní kavárny, kde sice neměli koláč, ale zato měli vynikající jablečný štrůdl a kafe. Rakouské známky a hrady nejsou tolik zajímavé, jako jiné v Evropě. Jsou dost navzájem podobné, ale je to dobrá nouzovka, když leje jak z konve.
Poté, co kluci vyšli ze zámku, udělalo se lépe a tak se rozhodli jít do soutěsky. To ovšem netušili, že když už na ně neprší z mraků, bude na ně pršet ze skal a vodopádů. Liechtensteinklamm je krásné místo. Lisa by byla nadšená.
Druhý den ráno byla sice mlha, ale překvapivě teplo. Předpověď hlásila, že se má mlha zvednout a být krásně. Dean se tedy rozhodl, že by mohli na Impale (tak bratři pojmenovali svoji plávu) sjíždět Salzach. Cas sice sebou neměl plavky, protože jak se ukázalo, skutečně má jen ty své obleky, ale Dean neváhal a klidně mu půjčil své šusťákové kraťasy. Neubránil se ovšem smíchu, protože Cas své přiznání řekl s tak nevinným výrazem, že to opravdu nešlo. Castiel, stejně jako Lisa, nic o vodáctví nevěděl, takže ho Dean musel zasvětit do toho, jak se drží pádlo, pádluje, přitahuje, odlamuje a že by se neměl chytat bortu. Na rozdíl ovšem od Deanové ex-skoromanželky, Cas byl nadšený se naučit novou věc.
Třetí den začal divně a pokračoval ještě divněji. Z druhého dne na třetí měl Dean noční můru. Zdálo se mu o tom, jak mu Lisa před oltářem řekla NE, ale pak se nerozbrečela a beze slova neutekla, tak jak tomu bylo v reálu, ale hystericky se rozesmála.
"Proč bych si měla vzít takového parchanta a chudáka, který se otočí za každou sukní. Někoho, kdo mě podvede s mnoha ženami, někoho, kdo mě stejně nikdy milovat nebude, protože ve skutečnosti miluje svého nejlepšího přítele, ale je moc velký posera si to přiznat. Někoho kdo sotva vydělá pár korun a musí využít i naší svatební cestu, aby si mohl splnit své sny, někoho, koho překonal i jeho mladší bratr!" posmívala se mu.
"Já bych tě nepodvedl a nemiluji Case," pravil na svoji obranu Dean.
"Nemiluješ?!" Lisa nadzvedla posměšně jedno obočí. "Tak proč si ho pozval na naši svatební cestu?"
Dean se probudil zpocený s bušícím srdcem v příliš velkém teple. Cas ho objímal… Ne, kdyby měl být upřímný, tak to bylo právě naopak, on objímal jeho. Ležel na jeho polovině, ruku majetnicky přehozenou přes Casův bok, nohy smotané dohromady a hlavu opřenou o jeho hruď. Pane bože, co to u všech čertů dělá! Jak se tak mohli octnout? To kvůli tomu se mu zdálo o Lise, která ho nařkla, že Case miluje, nebo snad díky té noční můře hledal někde pocit bezpečí?
Dean sebou poplašeně škubl a neopatrně, hlavně rychle, se pokusil dostat, co možná nejdál od svého nejlepšího přítele. Byl celý zděšený a naprosto vyvedený z míry, vůbec nepřemýšlel nad tím, že svoji neopatrností by mohl Castiela probudit. Což dost možná byla chyba, protože to se také stalo. Cas otevřel své průzračně modré oči a zmateně zamžoural na Deana, který se zuřivě červenal.
"Deane?" oslovil ho nechápavě.
Dean chvíli jen otevíral a zavíral svá ústa, jako ryba na suchu, než konečně znovu našel řeč. "Ježišmarja promiň, promiň… do prdele, promiň!" začal ze sebe drmolit.
Castiel se zamračil. "Co ti mám prominut?"
"Já…" Dean se odmlčel. Pochopil. Cas neměl nejmenší ponětí, v jaké pozici před chvíli byli, jen ho prostě náhle vzbudil. "Promiň, že jsem naprostej idiot," řekl nakonec místo prvotního úmyslu drmolit něco hloupého o objímání svého nejlepšího přítele a noční můře.
Na Castielové tváři se objevil ten krásný a tolik vzácný úsměv. "No, já vím. Je to těžké, snažím se ti to odpustit každý den, a jak kdy se mi to povede," pravil se sarkastickým smíchem.
Dean na Case hodil polštář.
Třetí den na programu byl výlet na dvě přehrady, které ležely nedaleko ledovce Kaprun. Cesta k vodním nádržím je z veřejného parkoviště autobusem, lanovkou, a pak autobusem, přičemž busíky projíždí tunely, do kterých se sotva vejdou. Dvě vodní nádrže v té výšce jsou ovšem něco ohromného. Dean s Casem měli sice trochu mlhu a deštivo, ale to dávalo tomu místo naprosto jedinečnou atmosféru. Kolem spodní nádrže byly nádherné vodopády a výhled z horní na dolní byl nepopsatelný.
Dean by asi tady myslel na Lisu, jak by byla z toho nadšená a co by tu dělali, kdyby tu byli spolu, ale tentokrát se těm úvahám vyhnul, protože měl plnou hlavu svého přítele. Nejdříve ten sen, pak se vzbudí v objetí, a jako by toho nebylo dost, tak se tam připletla ta zatracená sleva lístků pro páry.
Ono totiž vidět tu krásu není vůbec zadarmo a sleva pro pár zamilovaných 20 eček se vážně zatraceně hodí, a tak Dean, který v duchu nesnáší, že si všichni tady myslí, že jsou s Casem pár, se rozhodl tentokrát toho využít. Pro slevu ovšem bylo nutné se políbit, takže Dean objednávající lístek popadl nic netušícího Castiela, stojícího vedle něj a kontrolujícího pracovní email, za klopy jeho béžového ošuntělého kabátu a vtiskl mu polibek na ty jeho měkké růžové rty. Cas na chvíli ztuhl a jeho ruce vylétli nahoru, aby Deana odstrčil. Dean cítil, že jeho náhlý výpad do přítelova intimního prostoru se Castielovi rozhodně nelíbí. Vážně si připadal jako ten největší násilník, parchant a držgrešle, ale zároveň v té chvíli mu to bylo zatraceně jedno. Líbat ho byla jako zoufalá pomsta vůči Lise ze snu. Jo, je parchant, je zoufalej, pro slevu udělá opravdu hodně, protože nemá téměř žádné prachy a bude si líbat Case po libosti, protože ona ho opustila, tak jako to udělali skoro všichni mimo Sammyho a Case. Castiel se však nakonec uvolnil a i se pokusil dost nešikovně polibek oplatit. Bylo to dost zoufalé, ale slevu nakonec dostali.
Další den se rozhodl Cas zůstat v penzionu. Byl prý velmi unavený a na výlez na téměř třítisícovou horu Dachstein se necítil. Dean se mu ani moc nedivil. Lhal by, pokud by tvrdil, že více méně nebyl rád za to, že bude po minulém dni sám. Čas si vážně provětrat hlavu. Nicméně Deana bodlo svědomí, když jeho přítel ještě k tomu dodal: "Taky musím pracovat. Pozval jsi mě sem a já jsem za to rád, ale také jsi to udělal na poslední chvíli. Mám své povinnosti, nemůžu se jako někdo prostě sbalit a na týden někam zmizet." Možná měl Sam pravdu, když řekl, že by se pro své vlastní dobro měl Castiel naučit Deanovi říct NE. Přestat se jím takhle pořád využívat.
Nahoře na Hoher Dachsteinu bylo krásně jasno. Svítilo sluníčko a ten rozhled byl boží. Cesta nahoru nebyla díky tomu nijak extrémně pro Deana obtížná. Dean byl slušný horolezec, daleko více mu vadila procházka po ledovci, který v letním slunci dost tál a jasně svítil, pálil do očí, a čekat dvě hodiny ve frontě na lanovku, také nebylo nic moc. Dean si přitom vzpomněl na ten stupidní vtip o novodobém pekle, které se snaží ušetřit za mučicí nástroje. Jinak se ovšem výlet skutečně vydařil a možná se Winchesterovi i povedlo si skutečně vyčistit hlavu. Přestal se obviňovat a rozumně uvážil, že je asi hodně osamělý, protože ho opustila Lisa a on neví proč. Možná než se vrátí zpět do hotelu za Castilem, neuškodilo by zajít do nějakého baru a tam sbalit nějaké děvče.
Což také udělal. Ta holka se jmenovala Anna a byla to moc pěkná zrzka…
Byla to chyba.







Poezie Pauly Nancy Millstone - Matematická poezie

2. září 2015 v 10:35 Moje povídky

Matematická poezie


1 x 0 = 0
1 : 0 = 1
∞ - ∞ = 0
0 + 1 = 1


ba∞ : b = a∞
∞ + ∞ = 2∞
∞/0 x a = a∞
2 x lim (1/x4 - 1) = 2∞


1+0+1+1+1+0+0+1+0+1+0+1+1
1+10+1+1+1+1+1
11+10+10+1