close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejtěžším zločinem je promrhaní svého života a trestem za to je smutek a prázdnota v srdci.

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Prokletý - Epilog

2. listopadu 2019 v 11:27 |  Moje povídky

Epilog


"Líbil se ti, výlet ke hvězdám a zpět?" zeptala se svým pronikavým hlasem, ale stejně to znělo poněkud všedně.

"Že váháš, to bylo…" neměl jsem slov. Měkce a mile se na mě usmála. Ztichl jsem a znovu se mi sevřel žaludek, při uvědomění si kolik máme času. Udělal jsem ještě jeden krůček k ní a objal ji. Zabořil jsem hlavu do jejích zlatavých vlasů a vnímal onu vanilkovou vůni.

Černý šal z jejich ramen spadl a já ji pustil. Ochotně jsem se pro něho sehnul, abych jí ho podal.


Voněl vanilkou jako ONA. Sevřel jsem ho a položil si na chvíli hlavu do jeho hedvábné černé náruče. Byla pryč. Už pět dní uběhlo od její smrti. Rozhlédl jsem se z terasy na ostatní domy v okolí. V noci jasně okna zářily žlutavým světlem a z nebe na můj červený nos dopadla třpytivá sněhová vločka. Poprvé za dlouhou dobu mě přemohl pocit úzkosti a osamění. Zakroutil jsem hlavou a strčil do skleněných dveří do obýváku.

Chlupaté papuče jsem nechal ležet před dveřmi na zemi a šál jsem složil na jednu z černých jídelních židlí, která čirou náhodou neležela na zemi. Bos jsem přešel celý obývák a nevnímal střepy z rozbitého skleněného jídelního stolku, které se mi zadíraly do nohou. Naposled jsem se rozhlédl po té spoušti, gauč byl na hadry, šanony s papíry se všude kolem povalovaly, stejně jako nádobí. Hlasitě jsem si povzdechl. Byl čas odejít…


Konec









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama